Poskytování informací o výši odměn poskytované konkrétním osobám bylo donedávna právní teorií odmítáno, neboť se jedná o zákonem chráněný osobní údaj. Připouštělo se právě pouze poskytnutí informace o celkovém objemu vynaložených veřejných prostředků na platy zaměstnanců nebo jiné odměny. Přelom v této věci přinesl loňský rozsudek Nejvyššího správního soudu, který v konkrétní věci rozhodl, že informaci o výši platu vedoucího úředníka je nutné poskytnout, a to s odkazem na § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, který říká:
(1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. …
(3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
Toto rozhodnutí má do určité míry precedenční charakter a praxe se v současnosti spíše přiklání k tomu, že se tyto informace poskytují. Záležitost však není zcela nesporná a závěr o nutnosti tyto informace poskytovat vždy za všech okolností relativizoval i sám NSS. Rozsáhlejší stanovisko, resp. metodické doporučení k poskytování informací o odměnách pracovníků ve veřejné sféře vydalo po vynesení tohoto rozsudku Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. K dispozici je na adrese: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-infz-pdf.aspx a lze na něj odkázat v dalších podrobnostech.