Proti rozhodnutí o odmítnutí informace má žadatel možnost podat odvolání. Pokud nadřízený orgán odvolání vyhoví a rozhodnutí o odmítnutí informace zruší, pak je povinný subjekt povinen informaci poskytnout. Je nutné zdůraznit, že povinný subjekt (obec) je vázán právním názorem nadřízeného orgánu. V případě, že by obec informaci opět odmítla poskytnout, byla nečinná, či jiným způsobem řádně nevyřídila, může žadatel podat stížnost dle § 16a. Závazným právním názorem nadřízeného orgánu, který o stížnosti rozhodne, je povinný subjekt vázán. Pokud přesto právní názor nerespektuje a opět vyřídí žádost v rozporu se zákonem, je možné podat novou stížnost.
Splnění této nepeněžité povinnosti je možné vymoci i exekučně, a to například formou opakovaně ukládaných pokut, dokud povinný subjekt svoji povinnost nesplní. Kromě výkonu rozhodnutí se nabízí možnost soudní ochrany proti povinnému subjektu (obci) cestou žaloby na ochranu proti nečinnosti, jestliže povinný subjekt (obec) žádost znovu nevyřídí ve lhůtě stanovené rozhodnutím nadřízeného orgánu o stížnosti. Teoreticky dále přichází v úvahu odpovědnost za škodu podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, pokud by osobě, která podala žádost, z důvodu nezákonného rozhodnutí o žádosti na informaci, nebo nesprávným úředním postupem v rámci vyřizování této žádosti vznikla škoda (tato možnost je spíše teoretická, vyloučit ji však nelze). A to včetně možnosti vyžadování regresní úhrady (státem nebo obcí) přímo na úředních osobách, pokud škodu způsobily.