Specifikace části pozemku její výměrou a zákresem do katastrální mapy bude postačovat, pokud se bude jednat o takové vymezení části pozemku, které bude jednoznačné a bez pochybností. Pokud si rozhodnutí zveřejnit takový záměr (resp. rozhodnout o něm) zastupitelstvo nevyhradilo, jedná se v obcích bez rady o kompetenci starosty a v takovém případě zveřejnění záměru nevyžaduje schválení zastupitelstva.
Náležitosti záměru o prodeji nemovitosti nejsou zákonem taxativně stanoveny a § 39 odst. 1 zákona o obcích pouze vyžaduje, aby byla nemovitost označena údaji podle zvláštního zákona, kterým je katastrální zákon. Z § 5 odst. 1 katastrálního zákona vyplývá pro označování pozemku v záměru, že se označují parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu.
Má-li se zamyšlený právní úkon týkat pouze části pozemku, je nutné, aby v záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích byla kromě stávajícího pozemku podle údajů z katastru nemovitostí rovněž co možná nejpřesněji identifikována ta jeho část, jíž se má budoucí úkon týkat. Optimálním způsobem vymezení části pozemku je nepochybně zpracování geometrického plánu; není-li geometrický plán zpracován, postačí dle našeho názoru i jiný vhodný způsob (např. slovní popis příslušné části pozemku ve spojení s jejím zakreslením v mapě), pokud ovšem takové vymezení části pozemku bude dostatečně určité a jednoznačné.
Rozhodnutí o zveřejnění záměru pronajmout nemovitost obce patří do tzv. zbytkových pravomocí rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Podle odst. 4 tohoto ustanovení pak platí, že „V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l).“ Zbytkové pravomoci podle odst. 3 tedy zákon zastupitelstvu obce nevyhrazuje, a pokud si je zastupitelstvo obce samo nevyhradí, náleží starostovi. O zveřejnění záměru pronajmout pozemek tedy rozhoduje starosta, pokud si toto rozhodování (nebo rozhodnutí v konkrétním případě) nevyhradilo zastupitelstvo.
Rozhodování o uzavírání nájemních smluv vyhrazuje zákon o obcích radě obce. V obcích, kde se rada nevolí, přísluší starostovi, vyhradit si ji může též zastupitelstvo. Pokud tak zastupitelstvo svým usnesením výslovně neučinilo, rozhodnout může starosta.
Pro úplnost dodáváme, že nájemní smlouva je pojmově úplatná (§ 664 občanského zákoníku). Chcete-li část pozemku „pronajmout“ bezúplatně, bude se jednat o smlouvu o výpůjčce (§ 659 a násl. občanského zákoníku).
Současně upozorňujeme, že pokud stavebník zřídí na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku umístěnou stavbu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může domáhat odstranění stavby. Tedy v případě, že stavebník umístí stavbu na základě nájemního práva (případně výpůjčky), resp. práva dočasného užívání pozemku, platí, že zanikne-li nájemní právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. IV. ÚS 22/01).